Vánoční pachatel

24.12.2010

Když jsem před rokem ve sklepě zlatila oříšky a pracně je připevňovala na červené stužky, netušila jsem, co všechno nám tyhle vánoční ozdoby přinesou. Pověsili jsme je venku na smrk a za pár dní jsme zjistili, že veverkám se náramně hodí do zimní spižírny, takže si je všechny odnesly a na stromečku zůstaly jen stužky. Až do Silvestra jsem si pak dělala obavy o zažívání těch ubohých hladových veverek...

Dnes ráno se před chatou opět objevila veverka, Zbyněk jí přichystal kukuřici napíchnutou na větev a několik oříšků na pařezu. Veverka ohlodala kukuřici, pak jí sama odborně demontovala a zahrabala na utajené místo. Posléze začala odnášet také ořechy a ukládat je kamsi pod sníh (předpokládám, že si celou dobu zakreslovala do mapy červené křížky v místech, kde ořechy schovala). Zanedlouho byly všechny zásoby pečlivě uloženy v zemi a veverka se vydala neomylnými skoky přímo ke stromečku a v tu chvíli nám to došlo. Pachatel se vrací na místo činu! A skutečně, pachatel si zřejmě vzpomněl na loňskou nadílku čtrnáctikarátových oříšků a začal stromek ohledávat tak důsledně, že shodil jednu červenou baňku a ostatní ozdoby se tak tak držely na větvích. Žádné oříšky už pochopitelně nenašel, i když důkladně ohmatal tlapkami několik jiných ozdob... nakonec to veverku (nebo veveráka?) přestalo bavit a vydala se pro změnu plenit ptačí krmítko, kde správně tušila další zdroj obživy. Fotodokumentaci přikládám, i když není v příliš dobré kvalitě, ale jako usvědčující materiál by to mohlo stačit. Video může působit trochu morbidně, ale nebojte, veverka se nakonec neoběsí :).

Takže jsme dnes měli o milé vánoční povyražení postaráno. Na Vánočním stromku se mi vždycky nejvíc libili stříbrní nebo zlatí ptáčkové z křehkého skla, ale odteď už preferuji jedině živé ptáky a veverky! :) Hele! Přiběhla tam i myš! Hurááá, šťastné a chlupaté! :)

.... (A co takovej kanec? Ten jak má ty velký zahnutý zuby nahóru... moment, jdu do sklepa pro pár bukvic, třeba se tu pak objeví...)