nahlédněte do přihrádky a nepřibouchněte si prsty!

O mírně destruktivních účincích neinvazivní thajské masáže

29. 6. 2011 13:19
Rubrika: Nezařazené

Polonahý muž slastně chrochtající na masérském stole, zatímco mu po zádech šplhá útlá thajská dívenka a snědýma nohama masíruje celé tělo, to je nejznámější obraz, který se téměř každému vybaví pod pojmem thajská masáž. Tento typ masáže má navíc ve světě skvělý zvuk a je považován za jeden z nejlepších a zároveň nejstarších způsobů relaxace.

Přesto jsem byla poněkud znepokojena, když jsem obdržela darem dva poukazy do salónu thajských masáží. Zaslechla jsem totiž cosi o uvolňování kloubů, lámání nohou a násilném ohýbání zad a tak jsem začala mít z návštěvy tohoto podniku jisté obavy. Internetová brožurka mě však přesvědčovala, že „aromatická olejová masáž“ je neinvazivní typ thajské masáže, kde jde především o uvolnění svalstva a navození příjemných pocitů pomocí předem zvoleného vonného oleje. Upnula jsem se tedy ke slovu neinvazivní a přemlouvala sebe i přítele, že půjde jistě jen o takové hlazení a mnutí celého těla. Vždyť přece když je něco neinvazivní, určitě to nebolí. V duchu jsem však stále přemýšlela, jestli to vědí i ty masérky…

Moje obavy byly opodstatněné. Ačkoliv do salonu jsem šla v poměrně dobré náladě a s předsvědčením, že vaz mi zde určitě nezlámou, o pár minut později už jsem si tolik jistá nebyla. Do našeho pokoje se přihnaly rozesmáté thajské dívky a vrhly se na nás s pílí sarančat. Zároveň se ukázalo, že česky či anglicky umí snad jen pár slov, protože pokračovaly v hovoru a chichotání v jazyce tak šíleném, že to znělo, jakoby každé slovo byla jen jedna prostá slabika a celkově připomínalo žvatlání ročního dítěte…

Vše začalo celkem poklidně, téměř jako klasická masáž. Když mi však moje masérka přejela loktem po páteři jako po xylofonu, změnila jsem svůj dosavadní názor. Následovala Tantalova muka a veškeré mé pokusy tvářit se líbezně a uvolněně vzaly po pár minutách za své, místo toho jsem získala výraz štvané zvěře a těšila se, až to konečně skončí. Thajka se o mě všemožně opírala loktem, nebo na mě klekala kolenem, každý masírovaný sval prsty pod kůží oddělila od kosti asi tak důkladně, jako když člověk obírá pečené kuřecí stehýnko a já už se viděla na invalidním vozíku. Navíc jsem pořád nevěděla, co přijde v dalším okamžiku a tak jsem odevzdaně doufala, že mi ponechá alespoň pár žeber nezlomených. V duchu jsem děkovala bohu za své pružné tělo, kterému nedělá problém dát si třeba nohu za krk, ale masérka mi v jednu chvíli v pozici na zádech skrčila nohu, strčila mi ji pod bradu a pak s ní začala kroužit takovým způsobem, že jsem měla dojem, že mi snad každou chvíli vyskočí kloub z jamky. Navíc jsem si vzpomněla, že mám od narození jakousi vadu právě těžce zkoušeného kyčelního kloubu. Chtěla jsem na to masérku upozornit, ale přestože se považuji za člověka schopného domluvit skoro s kýmkoliv, za boha jsem si nemohla vybavit v jediném jazyce pojem „kyčel“ a tak jsem radši mlčela a doufala, že mě pak alespoň někdo dopraví domů, kde budu moci padnout do postele, ze které se nejspíš další dva týdny nezvednu. Zbyněk na tom ale nebyl o moc lépe. I on byl všemožně lámán a natahován, bylo na něj klekáno a leháno, takže moje naděje na záchranu byla velmi mizivá a začala jsem se obávat, že po skončení masáže v tomto krásném voňavém pokojíku zůstaneme oba ležet s četnými frakturami, dokud nám nějaká dobrá duše nezavolá sanitku.

Před návštěvou salonu jsem si přečetla, že thajská masáž není doporučována při onemocnění křečovými žilami, při vysokém krevním tlaku, po úrazu, při menstruaci a v těhotenství a záhy jsem pochopila proč. Jak Zbyněk později poznamenal: „Kdybych ráno nestrávil svou čtvrthodinku na WC, bůh ví, co by ze mne ty dívky byly schopny vytlačit.“

Při masáži nohou jsem zřetelně cítila, jak se masérka probírá mými tepnami a žílami a začala jsem pochybovat o jejích znalostech anatomie. Na webových stránkách salónu sice bylo napsáno o každé zdejší pracovnici pár slov, jako například kde a jak dlouho studovala provádění thajské masáže, u několika z nich tam však také stálo něco v tom smyslu, že základům této staré masážní techniky se naučily od svých babiček.

Představila jsem si vetchou bezzubou thajskou stařenku ve věku, kdy už má člověk problém udržet myšlenku i moč, jak v zatuchlém kamrlíku masíruje vetchého bezzubého thajského stařečka, s funěním mu leze po hřbetě a občas na něj v jakémsi záchvatu upadne a bije do něj lokty, koleny i dalšími částmi těla a zatímco babička bojuje s vlastním tělem, nic netušící děda slastně brumlá a pochvaluje si originální techniku, se kterou se ještě nesetkal… celou tuto scenérii z kouta pozoruje malá okatá thajská holčička, která se o pár let později rozhodne praktikovat babiččino staré thajské umění na nebohé Evropany…

Z myšlenek mě probralo luskání vlastních kloubů v prstech na nohou, které mi masérka jeden po druhém vytahovala z jamek, až to praštělo a na závěr mě ledabyle plácla do každého chodidla, jako by tím jedním plesknutím dokázala vrátit všechny klouby zpátky na svá místa. Uchopila pak jednu moji nohu za kotník a pokusila se s ní odejít na druhý konec místnosti. Naštěstí se jí to nepodařilo. Totéž opakovala i s druhou nohou, pak mě posadila, vzpažila mi ruce a táhla mě za ně nahoru. Ramenní klouby protestovaly. Jelikož se jí však nepodařilo ani jednu končetinu utrhnout, popadla mě za loket a páčila mi ho za záda způsobem podobným technice, kterou se znehybňují protivníci v případě napadení. Pak jsem si uvědomila, že mi snad namasírovala už celé tělo, kromě hýždí, intimních partií a obličeje. Ukázalo se však, že masérka je důkladná, v zápětí mi namasírovala uši, nedbaje mých náušnic (o kterých mi předtím na recepci řekli, že si je sundávat nemusím), spánky, tváře, bradu, rty, obočí… už jsem měla strach, že mi bude masírovat i oční bulvy, ale jakoby zázrakem je vynechala. Oddychla jsem si a začala doufat v konec mého utrpení. Po očku jsem mrkla na Zbyňka a zeptala se šeptem: „Tak co, kolik máš fraktur?“

„Asi hodně.“ Odpověděl zmoženě, dívky se zachichotaly a ta moje mi opět s o něco větším elánem zaryla koleno do zad, zatímco obě ruce mi táhla dozadu. Ke konci celé procedury už jsem ležela na podložce jako hadrová panenka a nechala sebou kroutit, lámat i házet, jak bylo ctěné thajské odbornici libo.

„Hotovo, to je všechno, děkujeme.“ Řekla moje masérka s roztomilým asijským přízvukem o pár minut později a spolu se svou kolegyní s chichotem vyběhly z pokojíku. Jakmile za nimi zapadly dveře, zhroutili jsme se oba na svých lůžkách a doufali v rychlé zahojení našich pohmožděných těl…

Když jsme sesbírali svoje svalstvo i kosti a pomocí koordinovaných a soustředěných pohybů dopravili takto naše těla do vozu, pravil Zbyněk:

„No co, taky je to zkušenost.“

„To jo. Thajskou masáž už nikdy víc!“

„Ale stejně ti musím říct, že i když na to nemáš žádný školy, ty masíruješ prostě nejlíp na světě.“

 

Co dodat? Snad jsem některým z Vás, kteří jste o thajské masáži uvažovali nebo v budoucnu uvažovat budete, ušetřila čas, peníze i zdraví. Snad Vám moje zkušenost (i když mírně zkreslená vypravěčskou licencí) bude prospěšná.

Ještě musím dodat, že večer jsem měla problém dojít z auta domů, protože mě bolely lýtkové svaly a Zbyňka už druhý den trápí bolavé, avšak do té doby zcela zdravé rameno. Dopadli jsme však ještě docela dobře, kamarádka se z jedné thajské masáže léčila tři dny, než jí přestalo bolet celé tělo…

Zkrátka, přiznejme si, že thajská masáž není nic pro zhýčkané Evropany. „Aromatická olejová masáž“ byl možná pokus místních majitelů thajských masážních salónů přizpůsobit svou nabídku právě nám, kteří tradiční asijskou masáž nezvládáme, ovšem masérky by zřejmě považovaly za podvod, kdyby nás odbyly nějakým tím hlazením a mnutím celého těla, takže s důkladností sobě vlastní lámou kosti v těle každému, kdo jako já doufá, že tato procedura bude neinvazivní, nenásilná a příjemná…

 

 

Zobrazeno 7098×

Komentáře

sanitan

Tris: No, je to možný. Akorátže pak zjistili, že se svým destruktivním přístupem se jim z mužů stávají skoro holčičky, tak toho asi nechali a některé části těla vynechávají....

Klára Madejová

Sanitan: ale fuj, to jsou představy... no jestli pánům prováděly co s ostatními údy, tak to byla spíš kastrace :oD.

Zobrazit 21 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio