Populární sbor KaPři a oblíbená kapela Bran se setkali na Přibyslavském Nocturnu

Cena: 19,90 Kč

KULTURNÍ VĚSTNÍK

Č. 14                                                                                                                    vydáno dne 4.10.2010

POPULÁRNÍ SBOR KAPŘI A OBLÍBENÁ KAPELA BRAN SE SETKALI NA PŘIBYSLAVSKÉM NOCTURNU

Kotel, jaký kapela Bran dosud nezažila – Kapří sbor pod parou – Po koncertu zůstalo na scéně odhadem až padesát lehce podnapilých osob – Příjemné zahájení soustředění mělo zřejmě podíl na nepříliš zdařilém závěrečném koncertu KaPrů

Ve dnech 1.10. až 3.10. se ve městě Přibyslav na Vysočině konal hudební festival Přibyslavské Nocturno, jehož součástí se mělo stát i vystoupení legendárního a všem dobře známého sboru KaPři. Členové tohoto hudebního tělesa se měli setkat již v pátek a započít tak své soustředění a přípravu na nedělní vystoupení na závěrečné mši.

Okolo devatenácté hodiny večerní již byla většina KaPrů přítomna, ubytována a aklimatizována, a proto nic nebránilo tomu, aby vypukla zábava. KaPři se dostavili do Farní stodoly, kde právě dohrávala první kapela a kde již hopsala taneční skupina Keltský tygr. Zatímco někteří se pozastavovali nad názvem této skupiny a pochybovali o možnosti výskytu tygra v původních teritoriích obývaných Kelty, někdo jiný zas rozvinul teorii, že keltské a irské tanečky vznikly tak, že měl někdo doma spousta švábů a jelikož postrádal v té době dosud nevynalezené insekticidy, hbitě je zadupával ladnou nožkou do země. Proto se při irských a keltských tanečcích tak zběsile hopsá. Jiní tvrdily, že se jednalo o uskakování irských hospodyněk před nadměrným počtem myší, které obývaly spolu s Iry irské chatrče. Ať tak, či onak, Keltský tygr brzy dotančil, kapela dohrála a čekalo se na populární skupinu Bran, která měla festival obohatit hudbou z Bretaně.

Když kapela Bran naladila své nástroje, nic netušící zpěvák vyzval posluchače, aby se přiblížili k pódiu a nestáli až v zadní části stodoly. Pro příště si tento výrok jistě dobře rozmyslí, neboť KaPři – někteří posilnění alkoholem, jiní střízliví, avšak duší trvale v lihovém oparu – zabrali první dvě řady těsně před pódiem a pak vypukla zábava. Bran začali hrát a hudebně i tanečně nadaní sboristé v publiku tančit. Už při první skladbě cukaly zpěvákovy při pohledu na taneční vřavu pod sebou koutky úst tak, že téměř nemohl zpívat a proto byl nucen po celý zbytek vystoupení hledět do zadní části davu, která byla sice více statická, za to však méně komická. Ostatní členové kapely, kteří nepotřebovali k hraní ústa, se královsky bavili při pohledu na trsající KaPry a vychutnávali si opojné okamžiky domnělé slávy, neboť kotel vpředu byl žhavý jako jícen islandské sopky Eyjafjallajokull. Rozvášnění KaPři při písni o moři předvedli za pomoci rukou důmyslnou choreografii napodobující všechny pohyby oceánu, kromě mexické vlny, která uvízla kdesi v polovině davu, zřejmě proto, že z Bretaně do Mexika je to vážně daleko. Kapela Bran brzy pochopila, jaké obecenstvo má před sebou a začala vybírat z repertoáru písně zvučnější a rytmičtější.  Dopředu pod pódium se mezitím dostala mužská část sboru KaPři a za jejich taneční kreace by se nemusel stydět ani Vlastimil Harapes. Při nejrychlejších písních dokonce vznikl před pódiem populární ,fyzicky velice náročný a v podání Kaprů skvěle technicky zvládnutý prvek zvaný pogo. V závěru koncertu už se všichni drželi za ramena a rozkýváni alkoholem a hudbou, potáceli se ze strany na stranu v rytmu bretaňských melodií. Někteří posluchači, kteří nelenili a posilňovali se alkoholem i v průběhu koncertu dokonce začali hovořit Bretaňsky a nikdo z nich si nedovedl vysvětlit, proč jim zpěvák – jediný člen kapely Bran pocházející z Bretaně – nerozuměl ani slovo…

Když po četných přídavcích kapela Bran zabalila své nástroje, odebrali se KaPři opět před stodolu, kde nejmenovaného člena sboru napadlo, že by bylo vtipné darovat kapele Bran DVD z Kapřího absolventského koncertu, který proběhl letos v květnu a který byl vrcholem KaPřích schopností. Kontrast mezi rozjuchaným sborem, který se právě vypotácel ze stodoly a vážnými osobami na DVD, které v pozoru zpívají „Roráte caeli désuper“ by mohl členy kapely Bran velmi pobavit. O pár chvil později byl tento nápad uveden v realitu a na oplátku obdržela sbormistryně KaPrů od kapely Bran jejich CD. Po té setrvali někteří členové obou hudebních těles v družném hovoru a s pokročilým časem se zvolna vytráceli do noci, kde se záhadně objevovali další a další lahve pochybného obsahu a hovory se stávali družnějšími, lidé přátelštějšími a vtipy vtipnějšími…

I přes nedostatky, které o dva dny později vykazovalo vystoupení KaPrů na závěrečné mši, bylo toto zahájení soustředění označeno jako nejúspěšnější a nejpřínosnější pro vztahy mezi jednotlivými sboristy a bylo rozhodnuto, že takovouto akci je třeba co nejdříve zopakovat.